Alexander Vityaz (Corezoid): chatboti jako samostatný typ softwaru neexistují

Alexander Vityaz je ikonickou postavou v IT komunitě. V čele CEB (Electronic Business Center) stál 17 let.

Privatbank, kde byli pod jeho vedenímbyly vyvinuty pokročilé bankovní produkty: od Privat24 (ve čtyřech podobách - SMS, mobilní, webová verze a chat) a platebního systému LiqPay až po P2P převody a platby pomocí QR kódu.  Všichni jsme například zvyklí na autentizaci pomocí SMS, kterou dnes používají všechny banky a instant messenger, ale poprvé byla implementována v Privatbance. Od roku 2017 provozuje Vityaz vlastní společnost Corezoid Inc., jejímž základem je stejnojmenný proprietární vývoj. Popsat v kostce podstatu systému Corezoid je mírně řečeno obtížné. Nejprve to byl konstruktor, který by nyní odpovídal konceptu nulového kódování, poté sami tvůrci začali svému duchovnímu dítěti říkat operační systém. V důsledku toho jsme se dostali k pojmu „orchestrátor“, který také vyžaduje vysvětlení nepřipravené osobě (také jsme o tom mluvili s Alexandrem Vityazem).


</ img>

Snímek obrazovky z videa na kanálu YouTube „Big Fish with Alexander Kolb“

Monetizační modely Corezoidu jsou SaaS aOnPremise, moderní a srozumitelné pro podnikání - předplatné nebo zakoupení licence k používání softwaru. Mezi klienty společnosti Corezoid Inc. patří: velké banky, maloobchodní řetězce a mezinárodní korporace. I když soukromý podnikatel může Corezoid využít například i k vytvoření chatovacího bota. Ve skutečnosti jsme se chystali mluvit konkrétně o chatbotech, ale obzory a vize Alexandra Vityaze jsou tak široké (například si je jistý, že vše na světě lze popsat pomocí hereckých grafů, tedy vytváření a počítání spojení mezi všemi prvky v systému, o tom píše monografii „Code of Actors“), že konverzace předvídatelně pokrývala širší témata – od změn na trhu pro programátory s příchodem umělé inteligence a hlasových rozhraní v bankovních aplikacích po nízkou autonomii brýlí s rozšířenou realitou a nástup energetického komunismu.

gg: Jak mohou společnosti těžit z chatbotů?

Alexander Vityaz: Vyjdu ze žolíka - chatovací roboti jako samostatný typsoftware neexistuje. To, čemu se v běžném životě říká chatbot, je aplikace, která má v chatu „předek“. Podstatnou součástí každé aplikace je „záda“ a „střed“, tam se nachází logika a architektura. Pokud máte první a druhý, máte vše, abyste mohli připojit jakékoli "přední" (nebo několik současně). Například, pokud jste nejlepší ve výpočtu hříchu, pak není důležité, na kterých frontách je zadáno x a výstup sin (x), je to pouze preference klienta. V ideálním případě by klient měl být schopen plynule cestovat mezi různými frontami

Chatbot je „předek“, pod jehož kapotou„middle“ a „backend“. To je to, s čím klient komunikuje. Pokud správně navrhnete, co je pod kapotou, může být počet čel neomezený. Zaměřujeme se na algoritmy. A ve skutečnosti, pokud to uděláte unáhleně a začnete navrhovat pro chatbota, pak je nepravděpodobné, že by architektura byla pro aplikaci vhodná. Vše budete muset předělat, až budete chtít nebo budete zralí na aplikaci. A pokud se podíváte na skutečnost, že chatboti jsou jednou z „front“ možných pro algoritmus, uděláte vše „vzadu“ a „uprostřed“ správně. A roboti, aplikace a webové stránky budou pokojně existovat – cokoliv.

O výhodách chatbotů není pochyb – o výhodáchjakákoli komunikace přináší a jakýkoli způsob komunikace s klientem je dobrý, čím větší je komunikační plocha společnosti, tím lépe. Problémem je organizace řízení komunikace, měření a rozhodování. Samozřejmě, pokud máte 5 klientů, pak je psaní aplikace nebo dokonce bota iracionální.

Chatboti dokážou vyřešit jakýkoli problém,protože algoritmus není v chatbotu, ale v back-endu. Kromě toho je použití robota jako aplikační fronty levnější a rychlejší než vývoj nativní aplikace.

gg: Soudě podle předchozího názvu vaší společnosti, specializujete se na middleware?

Alexander Vityaz:Pomáháme budovat mosty mezi backendem,"přední" a externí software. Náš výdělečný model je prodej licence. Klient si předplatí nebo zakoupí plnou licenci. Zároveň poskytujeme služby pro realizaci toho všeho, pomáháme nastartovat, školit a tak dále.  Naší specializací je digitální jádro (uprostřed, vzadu a vše mezi tím a vpředu). Podařilo se vytvořit takovou platformu, která postupně pohltí celou softwarovou infrastrukturu podniku. Takto jsme to nezamýšleli, ale evolučně to tak dopadlo: když vybudujete oběhový systém, dříve nebo později si budete muset vybudovat srdce a mozek.


</ img>

Ilustrace: Corezoid jako orchestrátor

gg: To znamená, že synonymem pro vaši společnost je integrátor?

Alexander Vityaz:Existuje univerzálnější termín – orchestrátorslužby. Naši klienti to používají, je to průmyslový koncept. Integrátor je příliš úzký pojem. Připojeno a co dál? A orchestrátor je jak o spojení, tak o ovládání. Nestačí zapojit všechny kabely, ještě to všechno musíte spravovat. Mezi možnostmi jmen, které jsme měli, byli režisér a dirigent, ale nedrželo se to. Nejprve to byl pipeline, který se proměnil v servisní orchestrátor, poté operační systém, později jsme začali budovat digitální jádro, načež jsme přešli na úroveň tvorby Actor Engine. Nyní jsme vytvořili možnost kombinovat herce do hereckého grafu a Corezoid se stal orchestrátorem. Významy byly jistě zachovány a kvalitativně se zvýšila úroveň porozumění tomu, co Corezoid buduje. 


</ img>

Ilustrace: Corezoid jako systém ERP

gg: Jak hodnotíte trh chatbotů na Ukrajině?

Alexander Vityaz: Nemá smysl měřit, ale v limitu se to rovnápočet živých podniků. Otázku bych formuloval jinak: kolik firem potřebuje komunikaci s klientem? Každý. A také všem zaměstnancům. To je odpověď na otázku o velikosti trhu.

gg: A jak velkou část vaší společnosti tvoří chatboti?

Alexander Vityaz:Změňme slovo „chatbot“ na „přední“.V práci naší společnosti je vždy místo pro „přední stranu“, protože „backend“ a „střed“ musí nějak komunikovat se spotřebitelem a někomu něco ukázat. Ale jaké to je a jaký podíl toho či onoho typu „frontendu“ je situační. 100% našim klientům dodáváme digitální jádro, někteří se k němu připojují pouze chat, někteří aplikaci, někteří najednou.

gg: Pokud je IT v tomto obrazu světa vždy spojeno s komunikací, ukazuje se, že jste globálně zapojeni do procesu automatizace všeho, co automatizovat lze?

Alexander Vityaz:Vlastně ne.Protože ne všechno se ještě dá zautomatizovat a ne všechno je potřeba. Zamyslíme-li se v této souvislosti, pak lze asfaltérovi říkat i komunikátor nebo poslíček. Když totiž vy a já postavíme silnici, lidé mají možnost někam jít, například se navzájem navštěvovat a komunikovat. To znamená, že silnici můžeme do jisté míry považovat za posla. Zda je automatizován nebo ne, je druhá otázka. Někde je to možné a komunikaci to neškodí. Někde je to těžké.

Stejný GPT má potíže s odpovědí na mé otázky. Pokud ale své otázky adresuji nějakému profesorovi, dnes mi odpoví lépe než GPT. Zatím je to lepší.

Na dotazy úrovně operátora call centra přitom GPT velmi slušně odpovídá již nyní

Je důležité vytvořit komunikační kanály, snadné arychle. Ale jak tam komunikovat? Jaký podíl automatizace v nich je věcí managementu. Například dnes jsme se již sami rozhodli, že na první úroveň podpory odpoví GPT. A druhá úroveň - pokud je klient nespokojený s odpověďmi první úrovně (např. dá špatné hodnocení v NPS), už to přenášíme na člověka. Je to docela normální.

gg: Co u nás převládá v chatbotských platformách – Telegram nebo Viber?

Alexander Vityaz:Vše záleží na segmentu, někde je č. 1 Viber, někde Telegram. To znamená, že je správné okamžitě propojit všechny kanály a dát klientovi na výběr.

gg: Jaké velké společnosti oslovujete?

Alexander Vityaz:  vůbec cokoliv. Od soukromých podnikatelů až po velké korporace. Největší klient má 200 miliardovou kapitalizaci. Předplatné na corezoid.com začíná na 30 USD měsíčně.

gg: Jaké dovednosti by měl mít soukromý podnikatel, aby mohl používat Corezoid?

Alexander Vityaz: Co je soukromý podnikatel?To není povolání. Pokud je to inženýr ve formě soukromého podnikatele, okamžitě pochopí, co je třeba udělat. Pokud je kadeřník soukromý podnikatel, bude to pro něj asi těžké. Potřebujeme dovednosti inženýra a vyškoleného obchodního analytika. MySQL, trochu JavaScriptu. Bez těchto znalostí to můžete použít, ale opravdu nebudete schopni udělat nic, co by stálo za to. Potřebujete nějaký druh inženýrského vzdělání ve formě specializovaného vzdělání nebo praktické praxe. Potřeba závisí na problému, který řešíte. 

Pokud potřebujete vyrobit jednoduchého robota, inženýr k tomu samozřejmě není potřeba.

Pokud existuje nějaký složitý projekt a je v něm milion algoritmů, pak to nemůžete udělat bez vysoce kvalifikovaného inženýra. 

gg: Jaké kroky obnáší vývoj chatbota?

Alexander Vityaz: Společnost potřebuje vědět 2 věci – mít znalosti z oboruvyšetření a přejděte na corezoid.com, vše ostatní vám pomůžeme, ukážeme, naučíme, spustíme a podpoříme. Poskytujeme hotový komunikační orchestrátor (neplést s orchestrátorem služeb), umožňuje vám konfigurovat všechny komunikační kanály: chaty, poštu, hlas, formuláře, komentáře, přidat gpt a poté spravovat klienty, operátory, roboty, obsah a kalendář akcí.

gg: Jaké výhody poskytuje Corezoid pro vytváření chatbotů?

Alexander Vityaz:Vše v jednom – přední-střední-zadní, fakturace, boj proti podvodům,AI, CRM, platby, školení a vynikající odborné znalosti. S pomocí Corezoidu vznikli chatboti v Sinevu, FUIB, Metru, UZD, Ibisu a mnoha dalších. Z posledně jmenovaných je kai.ai velmi užitečným a slibným projektem psychologické pomoci. 

gg: Jaké potíže a rizika existují při vytváření a spouštění chatbota pro podnikání?

Alexander Vityaz: Existuje architektonické riziko – pokud není správně navrženo, pak bude flexibilita řešení nízká, náklady na úpravy vysoké.

gg: Jak měříte úspěšnost chatbota?

Alexander Vityaz: Běžné obchodní metriky:počet zákazníků, transakce, skóre dialogu, NPS (index loajality zákazníků, Net Promoter Score, technika průzkumu, kdy je klient požádán, aby od 1 do 10 ohodnotil pravděpodobnost, že společnost doporučí svému okruhu – pozn. red.gg). S příchodem velkého jazykového modelu (LML) zavedeme nepřímé hodnocení například podle tónu klientovy řeči.

gg:Ukazuje se, že chatboti mají smysl pouze v případě, že máte velké publikum?

Alexander Vityaz:Chatboti nejsou jen o obchodu, ale takéo komunikaci. Toto je pohodlný kanál pro zákazníky, kteří mohou klást otázky. Ale chatbot je stále komunikační formát příkazového řádku. Pokud například potřebujete nahrát tisíc pozic, messenger pro to pravděpodobně není nejvhodnější formát.

V našem světě chatboti nevylučují aplikace. Vzájemně se doplňují, chaty se volají z aplikace, aplikace se volají z chatu. Správná odpověď zní, že se musí udělat všechno; to jsou komunikující nádoby.

U některých experimentů, testování hypotéz, je jasné, že chat je nejlevnější kanál

Rychle jsem dal dohromady algoritmus v backendu, spustil robota,Díval jsem se, jak na to klienti reagují. A pak to přenesete do aplikace. Jako sandbox pro experimentování je MVP, chatbot tím správným řešením. Protože v tomto případě nemusíte řešit „přední stranu“. A pokud vytváříte aplikaci, pak musíte pracovat ve třech směrech najednou: Android, iOS, vážení lidé a všechny ty věci.  Cena chyby, pokud nápad okamžitě převedete do aplikace, je pravděpodobně desítky tisíc dolarů a měsíce času. 

gg:Pokud by se někdo rozhodl spustit chatbota pro svou společnost, kde byste doporučili začít?

Alexander Vityaz:Je velmi snadné radit (smích).Pokud někdo právě přišel s myšlenkou „spuštění“, je to katastrofa. Protože dá příkaz k vytvoření chatbota. Něco mu dají dohromady a pak začíná skutečný život – úpravy, výdaje a další objevy. To znamená, že tento chatbot (aplikace, web - na tom nezáleží) bude neustále odvádět pozornost a to vše se okamžitě stane nákladovým bodem. Ale abyste to změnili na bod příjmu, musíte vážně pracovat a přemýšlet. Programátor to za manažera neudělá. 

Jaké je řešení? Myslete, navrhujte.Pokud nemáte zkušenosti, jděte buď jinam, nebo si vypracujte vlastního specialistu. Serverless je správné paradigma. Ta se samozřejmě nevyvinula do správné podoby, tak jak byla zamýšlena. Ale koncept cloud hostingu je teoreticky správný. Dříve jste servisovali samotný server – koupili jej, opravili. Produkoval tyto devops kolem. Nyní se vše přesunulo do cloudu, ale mimochodem není méně devopů. Protože serverless se v cloudu ještě nestal. To znamená, že tam stále kupuji servery. Ano, neuchovávám je, ale stále přemýšlím o serverech, verzích OS a dalších procesorech. To je velký problém.

Ale jednou nebudu tyto kategoriemyslet si. Průmysl se ubírá tímto směrem, ale ještě nedosáhl cíle. Budu pracovat s nějakou tou databází nebo znalostí. A nedělejte si starosti s otázkami - jaký je tam procesor, server a kolik paměti jsem si koupil nebo ne.

gg: Víte něco o používání chatbotů na Ukrajině v sektoru vzdělávání?

Alexander Vityaz: Naši klienti používají chatboty ke školení zaměstnanců a zákazníků. Ale opět, školení je o obsahu a algoritmech, ne o frontě.

V oblasti vzdělávání máme fenomenálního klienta spilno.school, určitě si přečtěte, kde a jak se pohybují.

gg: Proč se podle vás v posledních letech tolik mluví o chatbotech?

Alexander Vityaz:Protože tuto zkušenost má většina lidíuživatelé instant messengerů – botů existují desítky let a lidé jsou na ně zvyklí. Protože o jednoduchém vstupu do IT existuje legenda. Existují dva mýty – jeden o testerech, druhý o chatbotech. Jak snadné bylo vstoupit, tak snadné vyjít. Pokud nejste profesionál, nezůstanete u profese. Některé firmy chodí do messengerů, protože tam je jejich publikum. Někteří jdou, protože na plnohodnotnou aplikaci není rozpočet. Aplikace jsou drahé. Jde o designéry, iOS vývojáře s obrovskými platy a tak dále. Stává se však, že jsou peníze a existuje aplikace, ale publikum žije v chatovacích místnostech - to je situační. Máme klienty, kteří mají větší provoz v chatech, a jsou jiní, kteří to mají naopak: chat je pomocný a hlavní provoz je v aplikaci.

Mluvit o nízkých vstupních nákladech je spekulace

Jsou tam nízké náklady na vstup do medicíny?A to platí pro jakoukoli profesi. Zadáno, co dál? Pokud nemáte schopnosti, prostě skončíte. Je jasné, že kurzy, které učí programování, se musí nějak prodat. A zpráva o snadném vstupu - funguje to. Ale to je skoro lež.

gg: Co tedy můžete říci o nulovém kódování? 

Alexander Vityaz:Nulové kódování již provádí ChatGPT. Je nutné toto učit ve škole, když počítač už takovou práci dělá lépe?

Řeknu vám, že už jsme vyhodili několik lidí, juniorů, autorů JavaScriptu a designérů, protože GPT dělá svou práci lépe.


</ img>

Komiksová ilustrace pro sociální sítě vytvořená designéry Corezoid

gg:Tady máme s novinařinou hodně společného&#8230;

Alexander Vityaz:Jaký je program, z hlediska jazyka alingvistika, odlišná od textu? Oba jsou jazyky s jinou syntaxí. Text v programovacím jazyce je podmnožinou přirozeného jazyka. Proto je (pro zjednodušení) GPT tak snadné naprogramovat, že je snazší než se učit přirozený jazyk.

Zero Coding existuje jako fenomén, ale neexistuje jako profese, proto je to Zero Coding, protože ho může používat každý

Co je například povolání inženýra?Musíte rozumět matematice. Existuje profese překladatele a existuje lingvista. Kdo z nich rozumí jazyku lépe? Lingvista. A překladatel lépe používá jazyk. Otázka: Řekneme-li, že softwarový inženýr je překladatel, můžeme slovo „inženýr“ vypustit. A když říkáme, že je inženýr, tak to musí být spíš lingvista. Ve skutečnosti je v lingvistice hodně matematiky. To je matematika, protože je to struktura, stromy a všechno ostatní.

Na otázku „Je možné být vývojářem bez znalostímatematika“ odpověď je ne. Můžete předstírat, což se mnohým úspěšně podařilo. Ale nikdy jsem neměl rád tyto výrazy - nízký kód a nulový kód, protože se za nimi ztrácí podstata. S Corezoidem nepotřebujete znát žádné jazykové specifikace. Ale musíte znát matematiku, mít odborné znalosti z předmětu, abyste mohli vytvořit komplexní algoritmus. A pokud nemáte ani schopnosti, ani znalosti, neuděláte nic. To znamená, že můžete udělat jednoduchý proces, ale nemůžete udělat složitý.

Když jsem byl na vysoké škole, moje profesese jmenovalo aplikovaná matematika, v diplomce se píše inženýr-matematik. A pak neexistovala profese programátora v čisté podobě. Ale struktura této profese byla taková, že se nejdřív naučíte matematiku a zároveň se naučíte programovat na počítači. Ale profese DevOps (vývoj & provoz – metodika vývoje složitého softwaru, která se během používání neustále zdokonaluje – pozn. redakce) – to byla vlastně sousední fakulta. Protože úkolem aplikovaného matematika je vytvořit matematický model, algoritmus pro řešení problému. K tomu ve skutečnosti nepotřebujete nic jiného než hlavu, tužku a papír.

Чтобы различать программистов с инженерной подготовкой и без, рынок изобрел слово кодер. Иногда у него есть неприличная приставка 🙂

Безусловно, есть ребята самоучки, которые освоили основы профессии, но это больше исключение чем правило.

gg: Выходит, что разработчик чат-ботов — это тоже функция, но не существующая профессия?

Alexander Vityaz: По факту на джоб сайтах она есть, но, по моему мнению, — ее нет, это просто один из видов работ для программиста. Есть рынок. К примеру, какая-то компания проснулась, пишет в объявлении «Я хочу бота разработать». Какие-то люди туда приходят. Когда встречаются неквалифицированные заказчик и исполнитель, то то, что они смогут сделать, скорее всего, будет «не очень». 

«Разработчиком» чат-ботов стать легко и поэтому перспектив у такой «профессии» нет. Это оксюморон типа «пользователь смартфона». Но есть профессия инженера, а разработка чат-ботов – один из видов работ, которую делает инженер. Надо становиться алгоритмистом, для этого пройти хотя бы начальный курс Computer Science. 

gg:Какой бы вы совет дали для студентов — что им стоит изучать сейчас, чтобы быть конкурентоспособным в будущем?

Alexander Vityaz: Совет не меняется на протяжении 20 лет — изучать математику. Наша разница пока между тем, что мы называем интеллектом искусственным и естественным — в эмерджетности. В умении создавать и применять одни знания и порождать другие. Вот сегодня в GPT, там и близко нет интеллекта. Но ничто не помешает ему появиться. Пока есть ниша — соединять точки в графе, создавать знания.

Переводить как Google Translate техническое задание на JavaScript — это же не работа. Работа — это написать ТЗ

Например, если раньше на вакансию джаваскрипта мы получали в неделю 10 откликов, то сейчас, после появления GPT, уже 200. Разница в 20 раз. Конечно, есть еще фактор и военный, потому что часть фирм закрывается, переезжает, но тренд этот усилился именно с момента появления gpt. Зарплаты пока не падают. Специалистов начального уровня на рынке стало больше, а потребности в них — меньше. Я думаю, что для HTML-верстальщика потребность уже не вернется, скорее всего.

gg:Выходит, программисты в будущем больше будут заниматься архитектурой?

Alexander Vityaz: Но они, вообще-то, именно так и появились. Отец сегодняшнего взрыва с большими языковыми моделями, точнее, один из отцов, — Джуда Перл. Он придумал байесовские сети. То есть математический аппарат, который вот сейчас наконец-то получил реальное воплощение. Но когда он его придумал, он же формулы рисовал. А не ночью сидел за клавиатурой и текст набирал. Он создал матаппарат, который вот только сейчас смог реализоваться, потому что достаточно развились вычислительные мощности.

gg: Чат-боты уже достигли пика в своем развитии?

Alexander Vityaz: Не достигли, наоборот, все только начинается. Внедрение GPT позволит сделать коммуникацию качественно лучше, а применения разнообразнее.

Большая языковая модель (БЯМ) + прямые знания = экспертная система (ЭС)

Я больше скажу — безо всяких лингвистических моделей у нас в колл-центре ПриватБанка боты с 2005 года жили. И 70% клиентов, которые с ним общались, думали, что они общаются с человеком. Эти роботы работали просто по ключевым словам. Берешь статистику вопросов, пишешь на них ответы, ключевики — все прекрасно работает. Если человеку нужно узнать баланс, не надо же профессора сажать, чтобы ответить на этот вопрос. Так или иначе он в чате напишет «какой у меня баланс», «какой остаток». Какие-то синонимы. Я когда статистику увидел, то поразился. Большая Языковая Модель еще лучше работает. Но даже при тупой автоматизации правило Парето почти соблюдалось. Практически 80 процентов клиентов не понимали кто им отвечает, человек или робот.

gg: У вас в саппорте реально работает ChatGPT и отвечает не по скриптам?

Alexander Vityaz: У операторов на самом деле тоже есть скрипты. Это же не фристайл — что хочет, то и отвечает. Есть документация по продуктам, мануалы, которые можно полистать, FAQ всякие, тайминги и так далее. Сейчас у нас есть такая штука, которая называется «оркестратор коммуникации». Кстати, для понимания эволюции — когда мы только начинали работать с чатами и ботами, очень давно, это называлось бот-платформой. Но вот уже два года или больше это называется у нас оркестратор коммуникации. И эта эволюция названия показывает насколько наш взгляд изменился — от частного к общему. И вот сегодня у нас искусственный интеллект стоит в этом оркестраторе, как сотрудник. И тот, кто этот оркестратор настраивает, ставит его вместо реального сотрудника. Причем языковую модель можно подключать любую, не обязательно GPT, — гугловскую, фейсбуковскую или несколько одновременно. Ту, которая будет на рынке. Клиент заводит аккаунт, вводит ключи и подключает нужный ему интеллект.

gg: А нет ли риска, что GPT даст какой-то ответ, который будет нерелевантен или вообще нанесет вред?

Alexander Vityaz: Контролируйте, можно же проверить перед запуском, протестировать. А нет риска, что оператор чата напишет что-то не то? На человека гораздо больше издержки по управлению всем этим хозяйством. Да, за роботом нужно следить, но и за людьми тоже. Поэтому с точки зрения управления коммуникацией ничего не меняется.

gg: Какие новые возможности для чат-ботов появились в последний год?

Alexander Vityaz: Мультиканальность, БЯМ, ЭС. Мультиканальность — на рынок мессенджеров для бизнеса вышли Apple, Google, WhatsApp, Viber. Это увеличило требования к правильной архитектуре, качеству, юзабилити, дизайну и вообще подняло планку — для того чтобы попасть в партнеры надо очень и очень постараться. БЯМ позволяет лучше понимать вопросы клиентов и создавать новые продукты в мессенджерах — например экспертные системы. Это, в свою очередь, снижает требования к разработчиками ботов — простенькую ЭС-отвечальщика на вопросы по документации за пару минут может создать любой продвинутый пользователь ПК.

gg:А что изменилось с появлением ChatGPT? Это уже можно назвать изменением правил игры или еще нет?

Alexander Vityaz: Это создает новый интерфейс. В широком смысле слова. Предприятие — это какая-то функция, алгоритм. Меняет колеса, доставляет еду еще что-то, не важно. Осуществляет какую-то функцию.  И для того, чтобы вы эту функцию употребили, вам нужен какой-то интерфейс. Приложение, бот на естественном языке, не на естественном. Формы какие-то и так далее. Но наш с вами нативный интерфейс — язык — появление большой языковой модели сильно упрощает.

Например, в банковском приложении 500 страниц. Добавление каждой новой фичи — это еще страницы, люди, задачи, документация, «бэкэнды» и прочее. А теперь представьте завтра добавилось 501-я услуга. И мы не обновляем приложение. Потому что вы эту услугу потребляете через бота. 

Интерфейсы эти не сегодня появились — Siri, вот это все. Голосовые роботы IVR в колл-центрах — это ж их предтечи. Но у них не было большой языковой модели, то есть, Siri элементарно почти ничего не понимала. А еще с нашим акцентом она вообще ничего не понимала. Но вот именно эту задачу интерфейса большая модель и решила.

Как бы вы не перекрутили фразу: «молоко купи», «купи молока», «сбегай за молоком», Siri поймет там только две фразы из десяти возможных. А большая языковая модель поймет все

Исейчас уже любой чайник их может делать. Экспертную систему какую-то, например, для начинающих ваших коллег. Если у вас есть инструкция, вы ее даете большой языковой модели и дальше она может работать.

БЯМ это наши новые глаза, уши, язык и память. Несколько лет тому я говорил, что появится возможность общаться с мастерами прошлого на основе их работ. (Но перспективы у массового появления правильных собеседников есть: будут Чеховы в облаках, нейросети, построенные на основе произведений, писем и других сохранившихся текстов. У нас появится прямой доступ к величайшим умам, тогда вы, журналисты, сможете брать любые интервью и вам никто не откажет, — интервью от 2019 г).

gg:Потребителю она говорит какую-то цитату или правильный ответ на заданный вопрос?

Alexander Vityaz: Все еще интереснее — вы даете ей учебник геометрии за седьмой класс, и она после этого может решать задачки за седьмой класс. Речь идет уже не о буквальном понимании, а о понимании правил использования. И это как раз не сложно. Это все равно еще не интеллект, но интерфейс поменялся качественно, потому что вам уже не надо давать жесткие команды. Чем отличается натуральный язык от языка программирования? Жесткостью синтаксиса. Чтоб вас понимал компьютер в том виде, в каком он сегодня существует, без жесткого синтаксиса не обойтись.

И обычный программист — это переводчик с открытого синтаксиса на жесткий

Но кто-то передает информацию через этот синтаксис. Вот этот кто-то — это и есть настоящий инженер. Тот кто говорит, как и что сделать. В чем вообще разрыв в классической парадигме программирования? В том, что product owner (владелец продукта — так в разработке называют ответственного за развитие и управление разрабатываемого программного продукта — примечание редакции) не алгоритмист, но он, например, меняет валюту. А программист — не финансист и слова фьючерс и правил работы рынка не знает. И вот они между собой пытаются найти общий язык. И это проблема. С большой языковой моделью этот разрыв ликвидируется, мы все станем алгоритмистами и постановщиками задач. Потому что компьютер уже понимает почти любое наше сообщение. 

gg:В ближайшее время даже в банковских приложениях  мы должны увидеть какие-то голосовые функции?

Alexander Vityaz: Да там и раньше пытались, но плохо получалось. Для того, чтобы сделать нормальное голосовое управление приложений. надо было заниматься тем, чем 15+ лет GPT занимался (я имею в виду компанию OpenAI). И иметь соответствующего класса специалистов и финасирование. Для украинской компании это нереально  — иметь такой бюджет и доступ к таким людям. И это касается не только Украины, а большинство стран и компаний. Мы видим сегодня, что от силы до 10 компаний в мире этим занимается. То есть их не десятки, и тем более не сотни. Потому что это дорогое удовольствие, gpt только на хостинг тратит сотни тысяч долларов в сутки.

gg:Кстати, о новых интерфейсах. Вы же делали приложение Приват24 для Google Glass. Как вы считаете — есть ли будущее у таких очков, например, сможет ли Apple сделать что-то, что изменит мир?

Alexander Vityaz: Google свой проект очков закрыла. У этих очков будущего нет. А вот у дополненной реальности будущее есть. А вот как она будет реализована — вопрос открытый. У большинства смартфонов автономность не очень сегодня, у очков еще хуже. Поэтому мы, когда приходим куда-то, сразу ищем зарядку. Это уже почти инстинкт. 

Я не знаю, что это будет, вопрос не к очкам, как таковым, а к источникам питания. Как только они станут миниатюрными (либо беспроводными), какая-то однозначная, если не революция, то движение в ее сторону, произойдет. Автономности не хватает. То же самое мы видим сегодня и в смартфонах, и в электромобилях, везде. Автомобили точки, когда уже можно ездить (хотя еще не так, как на бензине), уже достигли. 

gg: Когда кто-то говорит, что разработал чат-бота с ИИ, что он на самом деле имеет в виду?

Alexander Vityaz: До появления БЯМ — без понятия, преувеличивали наверное (смеется). Часто за ИИ выдавали ответы по ключевым словам. Реально сегодня использовать БЯМ для распознавания вопросов, создания ЭС, автоматизации работы кол-центров.

gg:У вас есть свое видение — как ИИ повлияет на человечество? Оно оптимистичное или пессимистичное?

Alexander Vityaz: Конечно есть, а у кого его нет?! (смеется) Во-первых, что считать оптимистичным или пессимистичным. Вот у вас, я знаю, есть коты. Вопрос: это вы ими управляете или они вами? А теперь вместо котов поставьте себя. Судя по фотографиям ваши коты счастливы. 

Жизнь уже меняется. Но не все можно экстраполировать. Вот когда человек идет в первый класс можно экстраполировать его жизнь до института что с ним будет происходить. Ну, плюс-минус. А теперь представьте, что вы не можете экстраполировать. Мы можем фантазировать. Какой у нас горизонт планирования сегодня? Кто планировал полгода назад, что начнутся увольнения джуниоров, джаваскриптистов и операторов колл-центров? Никто.

Большинство людей не работает на самом деле интеллектуально, они работают физически

Так вот физический труд останется, а интеллектуальный — не у всех. Но он всем и не нужен. Вопрос про зарплаты и доходы как-то решится, потому что экономика никуда не денется, она будет трансформироваться вместе с трудом.

Книга “Монстры доктора Эйнштейна” сообщает, что модель Вселенной может рассчитать 100 человек в мире, сложность моделей удваивается каждые 20 месяцев. Дальше проэкстраполируйте самостоятельно.

Ежемесячная активная аудитория GPT в марте 2023 составила около 100 миллионов.

Удвоим с поправкой на умных но принципиальных, получается 200 млн. В мире 8 млрд человек. Всего 2,5% человеков прошло тест на любопытство и интеллект. Безусловно, со временем количество пользователей вырастет за счет упрощения доступа, встраивания в привычные интерфейсы и т. д. Но в данном контексте важен именно первичный импульс – только 2,5% захотело немедленно прикоснуться к агрегированным знаниям всего человечества. Это к вопросу о том сколько людей работает головой, а сколько физически. Практически, произошел тест Тьюринга наоборот — компьютер тестирует человечество на интеллект.

С другой стороны роботу не нужна кока-кола, штаны, тушь для ресниц. И когда появится правильный, настоящий, автономный искусственный интеллект (АИИ), часть привычной нам экономики начнет меняться. 

gg:И чем больше будет роботов, тем больше потребуется людей, которые будут этих роботов создавать и обслуживать?

Alexander Vityaz: Роботы и АИИ — это две большие разницы. Роботы это материальное физическое присутствие АИИ, их нужно бесконечное количество. АИИ будет на старте несколько штук — по числу термоядерных стран, а в пределе 1, в науке это называется синглтон, There can be only one. АИИ без квантовых компьютеров не появится. АИИ очень связан с энергетикой. Во-первых, нужно очень много считать, во-вторых, вычислители нужно сильно охлаждать, в-третьих, все это нужно защищать физически и криптографически.

Роботы это следующие смартфоны и электроавтомобили, основной мозг которых находится в облаке. Пока их обслуживают люди. Но обслуживание электромобиля и бензинового автомобиля — это две большие разницы уже сегодня. Когда-то роботы научатся менять болтики и колеса. Это достаточно очевидно, это можно легко экстраполировать. Рабочие места для тех, кто работает руками, еще будут долго.

Все это постепенно поменяет принципы экономики, потому что суть экономики — это распределение и перераспределение доступа к энергии.

Если очень упростить, то когда запустится термоядерный реактор, появится энергетический коммунизм

Сегодня разница между самой бедной страной и самой богатой в количестве потребляемых киловатт на душу населения. Ну, или все можно привести к киловаттам. И вот, если возьмете американскую семью, там и какой-нибудь Бангладеш, то вы увидите, что разница между ними в доступе к энергии на порядки отличается.

Мы доход домохозяйства берем делим на стоимость киловатта, получаем количество энергии для среднего американца и среднего бангладешца. Но как только запустится условно бесконечный, бесплатный источник энергии, считайте, что наступил коммунизм с этой точки зрения. Нужно вам 50 киловатт в день? — Вот, берите. Это точка перегиба для библейской экономики (в поте лица твоего …).

Классическое понимание экономики исчезнет, как только появится условно-бесплатный источник энергии

Вам не надо зарабатывать деньги для того, чтобы работал холодильник. Или отопление, или еще что-то. Очень рекомендую книги Вацлава Смила,  очень концентрированная пища для ума.

gg: И последний вопрос: как может использовать чат-ботов медиа, например, gagadget?

Alexander Vityaz: Есть много вариантов: стрим новостей, опросы, работа с комьюнити, подписка, инвойсы, размещение рекламы, объявлений, микрообучение, радио — сейчас это больше вопрос идей, а не технических возможностей – например, вы можете за пару часов настроить чат gpt который будет давать возможность читателям говорить с контентом  всего вашего сайта, а это уже совсем новый опыт и для вас и для пользователей.

Загадка от Александра Витязя

Напоследок загадка про автономный искусственный интеллект от Александра Витязя: каким в этой схеме будет последнее слово? 


</ img>

Kvóta QUOTA_BYTES_PER_ITEM byla překročena