V nové studii autoři zkoumali kalcit a podobné horniny na stěnách několika jeskyní
Dále vědci měřili podíly izotopůuran a thorium v těchto sedimentech a zjistili, že přibližně před 400 tisíci lety nebyl na téměř celém území dnešní Kanady a Aljašky mimo polární kruh žádný permafrost. K podobnému oteplení došlo již dříve.
Na jedné straně naše pozorování a podobněměření na Sibiři ukazují, že klima celé Arktidy se stalo stabilnějším asi před 400 tisíci lety. Na druhou stranu jsme nenašli žádný důkaz, že by v dřívějších dobách docházelo k prudkým výkyvům koncentrací skleníkových plynů v důsledku tání permafrostu.
Text výzkumu
Je třeba poznamenat, že ve stejném období podobnějak se měnilo klima na Sibiři. To znamená, že permafrost byl po většinu pleistocénu nestabilní. Jeho tání však z dosud nejasných důvodů nijak neovlivnilo klima Země a koncentraci skleníkových plynů v její atmosféře.
Jedním z důvodů tak dramatických změn by podle autorů mohlo být periodické mizení permafrostu, který bránil organickému hromadění ve velkém množství.
Klimatologové však nevylučují, že metan a oxid uhličitý, které vznikly v procesu rozkladu zbytků rostlin a zvířat, mohou být něčím nebo něčím absorbovány.
Přečtěte si více
Elon Musk: první turisté na Mars zemřou
Byla vytvořena první přesná mapa světa. Co se děje s ostatními?
Mrtvá hvězda byla objevena rotující kolem své osy za sekundu