Měřením elektrických polí v blízkosti rojících se včel vědci zjistili, že hmyz to dokáže
Biologové učinili objev měřením elektrických polí kolem úlů včely medonosné (Apis mellifera). Možná bude tento vliv hmyzu zahrnut do vývoje budoucích klimatických modelů.
Drobná hmyzí těla se mohou hromaditkladný náboj při krmení – buď z molekul vzduchu, které se otírají o jejich rychle bijící křídla (včely dokážou mávat křídly více než 230krát za sekundu), nebo z přistání na elektricky nabité povrchy. Dříve se vědci domnívali, že dopad těchto drobných nábojů byl nevýznamný.
Foto: Ellard Hunting
Vědci však zjistili, že nová studieukázal, že hmyz dokáže generovat obrovské množství elektřiny. Včely například mění atmosférickou elektřinu o 100-1000 voltů na metr. Zvyšují tedy sílu elektrického pole, které se obvykle vyskytuje na úrovni země. Vědci poznamenávají, že to, jak roje hmyzu ovlivňují atmosférickou elektřinu, závisí na jejich hustotě a velikosti.
Přečtěte si více:
Signál Starlink byl hackerem použit jako alternativa k GPS
NASA odhalila původ Haumea – nejzáhadnější planety sluneční soustavy
Fyzici prolomili standardní kvantový limit „kvantovým hororem“
Na obálce: ilustrace Ellard Hunting